Nový výzkum vedený vědci z univerzity ve Virginii a Marylandu naznačuje,že globální oteplování odstartovaly již metody zemědělství používané před tisíci lety ranými civilizacemi. Rozsáhlé vypalování lesů pro získání zemědělské půdy mohlo totiž již tenkrát zvýšit koncentraci kysličníku uhličitého natolik,že došlo ke změnám klimatu,které se od té doby stupňují.Výpočty vědeckého týmu dokázaly,že v současné době připadá na jednoho člověka o 90% méně půdy,než kolik připadalo na hlavu v období raných civilizacích. Pro vypěstování malého množství plodin se tenkrát kácely či vypalovaly velké plochy,protože lesů bylo všude dost a lidé neměli důvod využít získanou půdu na maximum. Způsob hospodaření raných civilizací byl následovný: část lesa byla vymýcena a do půdy mezi mrtvé pařezy bylo zaseto obilí,které se pravidelně sklízelo. Jakmile byla půda vyčerpaná a úroda začala klesat,lidé se jednoduše přestěhovali o kus dál a vypálili další část lesa.Tímto způsobem ničili nejméně pětkrát více lesního porostu,než potřebovali k samotnému farmaření.
dál v cč
Až nárůst obyvatelstva donutil zemědělce k efektivnějšímu způsobu hospodaření,při kterém dokázali ze stejně velkého pole získat daleko větší množství plodin. Klimatické modely,které byly dosud vytvořeny,svalovaly vždy vinu za globální oteplení na průmyslovou revoluci. Podle jednoho z vědců však tyto modely nepočítaly s vývojem zemědělských metod,které byly zpočátku velmi nešetrné k životnímu prostředí.I při malém množství obyvatel tak zřejmě již před tisíci lety započaly velké změny,jež přinesly řadu ekologických problémů,se kterými zápolíme dodnes.